Firma, kterou by se nám lidem coby možným zákazníkům nepodařilo najít, by nám nebyla nic platná. Jak bychom využili jejích třeba i sebelepších služeb, kdybychom o ní neměli ani tušení, že? A proto se musí každá firma prezentovat na veřejnosti tak, aby byl k dispozici nějaký kontakt na ni. A takový kontakt samozřejmě nepotřebujeme jenom my, její potenciální zákazníci. Potřebují ho třeba i úřady, protože i ty mají s podniky aspoň někdy profesně leccos do činění.
Pro majitele firem to znamená, že musí mít od vzniku svých firem až do jejich zániku i firemní sídla. Každá firma prostě musí mít a dát veřejnosti k dispozici nějakou tu adresu objektu, kde ji je možné nalézt. Tedy potřebuje nevyhnutelně své firemní sídlo.
Takové sídlo může vypadat různě, pochopitelně. Může to být jakýkoliv vhodný objekt s adresou. Ale je pochopitelné, že se veřejnost orientuje mezi firmami i podle toho, jak tyto působí navenek, takže chce-li si získat některý podnik přízeň klientů, mělo by jeho sídlo vypadat co nejdokonaleji.
Ale jakékoliv podobné sídlo stojí jakožto nemovitost spoustu peněz. A čím lépe vypadá, tím bývá dražší. Zejména má-li být v místě těšícím se velké poptávce po podobných sídlech. A tak si to nemohou mnozí z podnikatelů dovolit. A když tito chtějí nebo přímo musí na firemním sídle šetřit? Pak také mohou sídlit v reprezentativní budově, ale musí si zvolit virtuální sídlo. Takové, jako je například sídlo firmy Ostrava. V takovém případě totiž nejde o koupi objektu, který by se využil tímto způsobem, ale o pouhé zřízení si formálního firemního sídla na adrese cizího objektu, který se nabízí k tomuto účelu.
Když má podnikatel firemní sídlo, může také podnikat. Lidé a úřady ho mají kde kontaktovat. A nevadí, že si dotyčný touto cestou nechává třeba jenom přeposílat poštu tam, kde fakticky podniká.